Družstevní poježdění za humny

V Alpách nám zuří fronta, v předhůří všechno slezlo po včerejší oblevě, tak to asi ani poslední den prázdnin Adam neprovětrá nové náčiní. V zoufalství posílám Vláďovi noční esemesku: „Co takhle středa, měly by odeznít fronty a klesnout lavinovka?“. Vypnu telefon a jdu spat. Ráno po probuzení a zapnutí telefonu na mě s překvapením blikne Vláďova odpověď označená časem 0:40: „Taky jsem na to koukal. Předběžně OK. Zastihls mě v montáži Mončina vázka. Do rána chci mít hotovo. Skol!“.

Druhé překvapení mě čeká při pohledu z okna koupelny. Dvacet centimetrů čerstvého sněhu. A do toho píp píše Vláďa: „Dnes asi zkusíme s Mončou loučkařit u Sedlice. Zatím separé, že aby se mi nepoplašila. Skol!“. Tož poplašila – nepoplašila, po příchodu z kostelíku, který dnes děti absolvovali na bobech, vyrážím s Adamem a Matesem vstříc dobrodružství s tím, že na pláně dorazíme z opačného směru než Korbeníci a tam si dáme pár společných sjezdů.

Startujeme v údolí Jíleckého potoka u Malčice
Startujeme v údolí Jíleckého potoka u Malčice

Škoda že včera slezl skoro všechen podklad. Nový sníh padal při teplotě kolem nuly. Je mokrý, musíme jít opatrně, ale cesta je v podstatě pořád po loukách, jejichž dobrý stav známe z podzimních výletů. Je to rychlovka, proto neexperimentuji s voskama a lepím Matesovi na lyže krátké pásy. Adam je poprvé na splitu.

Závěr loučky pod Včelíny
Závěr loučky pod Včelíny
Hurá, tady už je sněhu víc a lepšího!
Hurá, tady už je sněhu víc a lepšího!

Je příjemné se procházet na lyžích za humny, loňskou zimu to pro absenci sněhové pokrývky nešlo ani jednou. Tak děkujeme za tu alespoň dočasnou nadílku. Dokonce sluníčko chvilkami pokukuje na Matesovo životně první backcountry. Šlape mu to statečně, uvidím, jak moc bude remcat při jízdě dolů v těžkém sněhu s běžeckou botou ve 3pin vázku s kabelem na lehkých skialpech.

První lajna Na Nivách pod Věžovatou plání
První lajna Na Nivách pod Věžovatou plání

První sjezd je tady. Všechny komponenty splita jdou hladce do sebe i pod sněhem, teď ještě z něho neudělat „kameňáka“ po první jízdě. Předvoj je na mě. Vcelku to jde, loučka je bez krtinců a dělám obloučky. Tu a tam se lehce prošlápnu na trávu. Adam je v pohodě. Prkno je široké a plave na povrchu. Mates to valí pěkně po spádnici a rozkodrcaný se seznamuje s novým způsobem pohybu. Připomíná mi kluky z filmu Krakonoš a lyžníci, když se jim poprvé pod nohama rozjely čerstvě nabyté ski. Sjedeme pod louku Za Kopcem a připravujeme se k výstupu nejlepší částí plání, když tu se ze sedélka postupně vynořují další lyžníci. Vítáme se bujarým povykováním.

Milé setkání s Korbelníky (zde zástupce Vláďa)
Milé setkání s Korbelníky (zde zástupce Vláďa)
Tak pojďme, pojďme, ať to dáme alespoň 3x
Tak pojďme, pojďme, ať to dáme alespoň 3x

Emča s Kačkou už přijeli jen na bobech, ale statečně šlapali s námi nahoru a jezdili dolů. Z oblohy se nám nasypalo ještě dva tři centimetry sněhu, prostě v rámci možností paráda. Než se připozdilo, stihli jsme tři společné jízdy a rozešli se každý svým směrem. Takové příjemně strávené družstevní odpoledne.

Čím širší, tím víc drží
Čím širší, tím víc drží
Předpisový záklek
Předpisový záklek
Těžké jsou začátky, ale snaží se kluk jeden
Těžké jsou začátky, ale snaží se kluk jeden

Čas rychle uběhl a při zpáteční jízdě jsme teprve zpozorovali, že se začíná smrákat. Díky čerstvému poprašku jsme sjeli až do údolí bez škrábanců na skluznici. Skol!

1 komentář u “Družstevní poježdění za humny

  1. Tak tam u vás ten sníh fakt napadl :) Já jsem zvažoval, jetli vyrazit spíš na sever nebo na jih. Nkonec vyhrály Krkonoše, protože to mám o fous blíž.
    Dofám, že ještě něco připadně a že letos něco společně bouchnem na Šumavě.

    Ať o svišťům svišťí!

    Honza

Napsat komentář