Ideu strávit Silvestrovskou noc bivakem na některém z vrcholů Alp nakonec díky předpovídanému zhoršení počasí (že by konečně sníh) neuskutečníme, tak jsme si na kopečky vyšlápli den předem. Tlaková výše a inverzní počasí slibovaly dobré podmínky k vyslunění na některém z jižních svahů Solnohradských hor. Na Schafberg se už chystáme několik zim, nicméně k lyžování dosud nebyly podmínky. Není tomu jinak ani 30. prosince léta Páně 2015.
Vejlupci Standa a Mates jsou u babičky na převýchově, adolescenti Madla s Adamem nechtějí vstát brzy ráno, vrcholový tým tedy tvoří Lenka, Roman, Zuzka a návštěvník z Valašska, Maťo.
Zima dělá pokusy, vystrkuje krokusy, v našem případě zejména hořce a čemeřice.
To už je k vrcholku jen kousek, prohodila Zuzka na Schafbergalm. No, ve skutečnosti nám výstup ubral ještě nějaké fyzické síly.
Výhledy nebyly úplně ideální, na jihu silný opar, na severu zahalovala jezera v údolí inverze.
A máme tu tradiční panorámata, prosím, proklikejte se níže jednotlivými obrázky:
A jedno černobílé na závěr, neboť aparát si neporadil s namodralým oparem: Schafberg panorama na jih přes Wolfgangsee k Osterhorngruppe a Dachsteinu. Hodinku jsme se vyslunili v závětří chaty, kde jsme si chvíli krátili krmením divokého ptactva. Čím to je, že zobou z ruky bez připomínek na rozdíl od toho, jak to znám jako hlava rodiny z domova? Slunce se začalo sklánět k obzoru, nezbylo nic než se pomalu vydat na cestu do údolí.
Odpočinek u Schafbergalm Hütte před sestupem, přeci jen zbývá ještě sedm set výškových metrů z celkových tisíc dvě stě.
Nový roku 2016, jsme v očekávání, co nám přineseš, tak sem s tím!
Buďte první! Přidejte komentář