Novoroční loučkaření nad Steyrem (Geroldkapelle)

Říká se, že jak na Nový rok, tak po celý rok. Vyrazím-li tedy dnes na túru, bude jistě loučkařská sezóna bohatá. Žel všichni členové družstva střízlivějí po Silvestru, zachránit je musí sám prezident spolku. Ale abych se nestavěl do lepšího světla, nebýt přicházející oblevy, zřejmě bych se také nevykopal. Nechce se mi jezdit nikam daleko, tak proč nevyzkoušet Markusovo tipy na túry nad jeho bydlištěm, městem Steyr. Včera celý den sněžilo a celkově i s „podkladem“ tam mají údajně až 40 cm sněhu. Dopraváci varují před náledím, bude to chtít něco s nekomplikovaným příjezdem k nástupu. Táhlé hřebeny nad Kleinramingem jsou dostupné ze silnice v údolí, to bude ono.

Zasněžený Ramingbach v místě nástupu od Fuchsmühle
Zasněžený Ramingbach v místě nástupu od Fuchsmühle

Neočekávám prachové eldorádo jako předevčírem, teplota nemilosrdně stoupá k nule. Sníh bude mokrý a těžký, hlavně aby se nevytvořila krusta, až přijde odpolední mlha. S tou dámou nejsem moc kamarád. Zaparkuji u Liščího mlýna (Fuchsmühle), přehopsám potok a hned mohu obout prkénka, přestože jsem jen 420 metrů vysoko.

Hned úvodní loučka mě mile překvapila svým sklonem
Hned úvodní loučka mě mile překvapila svým sklonem

Ze svahu sjíždí mužská dvojka. Přejeme si do Nového roku a já se ptám, zda jdu správně. „Ja, gerade aus, zupa!“, je uspokojivá odpověď. Loučka má celkem říz a sněhu je na ní opravdu dost. Zatím je nakypřený, ale je už skoro poledne a bude s každou minutou těžknout. Stopa je dobře prošláplá, stoupám si spokojeně. Sedm set metrů vzdušnou čarou na hřeben s převýšením dvě stě dvacet metrů, to ujde, že?

Také v nižších polohách jsou exponované hřebeny vyfoukané
Také v nižších polohách jsou exponované hřebeny vyfoukané

Nahoře mě vcelku překvapuje na trávu vyfoukaný hřbet. Taky když se tudy později vracím, hupnu na závětrné straně do pěkné muldy, rázem po pás ve sněhu. Hřeben je pozvolný, krátké pásy znamenají dobrý skluz! Možná by to zvládla i šupina, ale mám málo ohebný hřbet. Hůlkou nedůvěřivě šťourám do sněhové pokrývky zkoumaje její stav. Kupodivu tady nahoře je pořád kyprá.

Nejprve dobudu pahorek, sváča počká
Nejprve dobudu pahorek, sváča počká

Za odbočkou k hostinci Eigruberhof se hřeben naposledy zvedá a kulminuje pěknou loučkou v nadmořské výšce 765 metrů. Hurá lavička, hurá svačinka, hurá panorámata, hurá na světě je krásně i za hnusnýho počasí! A je tu vhodná chvíle ke krátkému duchovnímu zamyšlení:

Kdo ale v Hospodina doufají, ti nabývají nových sil: Vznášejí se jako na orlích perutích, běží a nejsou vyčerpáni, kráčí a nejsou znaveni.

– Izaiáš 40, 31

Jedna z mnoha louček, která se dá od Geroldkapelle sjet
Jedna z mnoha louček, která se dá od Geroldkapelle sjet

Je mi jasné, že když se hned nevrátím, budu muset potupně křižovat spodní louky po kolena v těžké břečce (a jak říkám, tak se také později stalo). Jenže z vršku spadá na každou stanu krásná bílá placka. Zejména ta na západ je popsaná minimem předjezdců. Tak tedy jednou za Romana, jednou za Vláďu.

Levá za mě, pravá za Vláďu
Levá za mě, pravá za Vláďu

Pohodových 950 metrů svahu a netknutého místa pro vlastní lajnu habaděj. Nahoře kyprý mokrý sníh, trošku pomalejší, ale jízda jak na máslíčku. Dole pak už poněkud těžký, stehna sžírající.

Dneska má bílá převahu
Dneska má bílá převahu

Mě se dnešní výletík líbil, jak Vám? Přeji šťastný rok 2015, Skol!

1 komentář u “Novoroční loučkaření nad Steyrem (Geroldkapelle)

Napsat komentář