Podzimní družstevní vycházka

Nerad chodím na vycházky sám. Když je nás víc, je zábava a neznamená to přitom, že se nenajde čas na rozjímání ku vlastnímu prospěchu. Tak se také stalo dnešního dne, který jsem strávil s Matesem a Milanem v kulise zasněžených podzimních velehor.

První skol!
První skol!

Se započatou sezónou jsem přemítal o tom, kam budu letos schopen posunout svůj lyžařský um a tak trochu jsem bilancoval, co jsem se v předešlých letech (ne)naučil. Člověk je v jádru tvor nespokojený a má tendenci se neustále s něčím srovnávat. Z toho je potřeba se léčit. Naštěstí existují lékaři. V mém případě mi medicínu naordinoval stoletý stařec (při jeho vitalitě zcela nevhodně volené slovo) jménem George Jedenoff, který ve svém věku vesele lyžuje. Mezi obrázky naleznete některé z jeho myšlenek, které pronesl před dvěma lety.

Věk je pouhé číslo. Zapomeň to číslo, žij každý den který Ti je dán a vydržíš tu dlouho.

Ahoj, jmenuji se George Jedenoff a velice mě těší, že mohu být mezi vámi. Je mi devadesát osm let a doufám, že to do stovky ještě dotáhnu. Toto je moje padesátá šestá lyžařská sezóna. Víte, lyžování je víc než jen jízda z kopce dolů se dvěma prkýnky na nohách. Být schopen lyžovat je už samo o sobě potěšením. Hodně lidí si nenajde čas zastavit se jen tak aby si přivoněli ke květině. Jakmile se čerstvý studený vzduch dostane do vašich plic, zdá se, že se všechna mračna z vašeho mozku rozplynou. Můžete chvíli nečinně přihlížet a když lyžujete a užíváte si pohybu venku máte možnost trochu přemítat o životě. A to platí pro lidi všeho věku.

Zůstat mladý na duchu není těžké.

Život je příliš komplikovaný, existuje tolik problémů a my je nemůžeme dokola rozebírat. Je třeba uvažovat pozitivně, přemítat o báječných věcech které umíme. A lyžování je tou příležitostí při níž dokonce můžeme dojít k myšlenkám, ke kterým bychom možná ani jiným způsobem nedospěli. Přednosti daleko převyšují nedostatky. V každodenním žití vás někdy nedostatky převálcují. Lyžování je příležitost.

Lidé mohou naplňovat svoje sny bez ohledu na to kolik jim je let.

Nezáleží na tom, kolik dní lyžujete. Sama skutečnost, že lyžovat můžete je potěšující. Netrapte se tím, že před lety jste zvládli věci lépe než dokážete dnes. Důležité je, že to vůbec ještě zvládáte. Příliš mnoho jedinců se vzdává. Nechají se odradit, protože už nejsou tak dobří jako bývali. To je ale součást našeho života. Musíte se jen naučit využít všechny dostupné síly. Věřím že většina aktivních lidí ve věku devadesáti, osmdesáti či sedmdesáti smýšlí podobně jako já, důkazem toho jsou mí přátelé. Neříkám, že všichni ve vysokém věku musí být borci. Pokud o sebe pečujete, věříte ve střídmost, aktivity nepřeháníte a udržujete se ve fyzické kondici, pak jste na dobré cestě. Vymáčkněte maximum z toho co máte. Hledejte čas pro pozitivní myšlení, je tolik věcí, za které můžeme být vděční.

Nemám tréninkový plán, jen v létě se snažím trochu hrát golf.

Lidé se mě ptají, jak se ve svém věku udržuji v kondici, zda mám nějaký specifický tréninkový plán. Nemám žádný plán. Cvičení je jednou z mých každodenních procedur. Ráno vstanu, vyčistím si zuby, lehce posnídám a jdu cvičit. Dělám běžné cviky každý den stejně 365 dní v roce, nic zvláštního. Také je vhodné se nepřejídat a dopřát si dostatek spánku.

A nebuďte příliš vybíravý pokud jde o podmínky. Musíte si umět poradit s každým druhem sněhu. Nemůžeš dřepět na zadku a čekat na ideální podmínky a naříkat, že sníh není dobrý. Nauč se zvládnout všechny typy sněhu a pak si budeš užívat každý den.

3 komentáře u “Podzimní družstevní vycházka

Napsat komentář