Rozlučka na Plannereck

Velešínské družstvo loučkařů na vědomost dává, že dnešního dne ukončilo tele sezónu 2013/2014. Ne že by už slezl sníh, ale jízda za ním by trvala příliš dlouho, aby nám to stálo za jednodenní výlet. No a na sjíždění strmých žlabů ještě nemáme morál a vlastně ani ambice. Následující fotoreport přijměte jako poděkování za občasnou návštěvu našeho blogu. Ještě přidáme jeden příspěvek, kde se chystáme zhodnotit naše letošní zkušenosti s vybavením a takové ty kydy okolo. Stay tuned!

Vycházíme z osiřelého resortu Planneralm. Rolbou utemovaná půlmetrová vrstva sněhu je po ránu jako beton. No crowds. No loudspeakers. No pain!

Za pár týdnů hřebeny ovládnou pěší tůristé. Kontrola značení proběhla bez závad.


Jen málo kopců v bezprostředním okolí výrazně vystupuje nad oblé hřebeny. Plannereck s výškou 2003 metrů není výjimkou. Malá kupologie na pomezí kleče a převějí.


Také my na poslední výšvih sundaváme lyže neb bychom neradi na ještě stále místy zmrzlém sněhu uklouzli na nesprávnou stranu hřebene. Všimněte si toho tempa, Kočka se chce vyrvat ze záběru ven.


Gipfelksichti zleva doprava: Vláďa, Roman, Petr (alias Korbel, Máňa, Kočka). Pěkně jsme si prodloužili vrcholové procedůry, aby sníh patřičně změkl. Škoda, že Vláďa až na poslední túře pochopil, že pivo se pije na vrcholu a vytáhl z batohu litránek desítky anglického typu. Moravská myslityčinka (rozuměj klobása) podtrhla domáckou atmosféru této chvíle.


Po dobré půl hodince sestoupíme k lyžím. Propadáme se po kolena mezi kleč a to je znamení, že sjezd může začít. Vláďa medituje, kolik lepidla z pásů ubylo a zároveň si v duchu říká: „Kolikrát vás lenoši dneska donutím stoupat znovu nahoru?“.


Co vám budu povídat. Poježděníčko bylo víc než sympatické. Nejprve jsme střihli malou okružní trasu pod Großer Rotbühel a zpátky do spodní třetiny Plannerkessel. Vcelku dobrovolně jsme novou trasou vystoupali asi do 1900 metrů pod Plannereck a sjeli do údolí. Vláďa zavelel a Máňa s Kočkou nedobrovolně vystoupali ranní trasou do 1800 metrů, odkud následoval závěrečný sjezd až na parkoviště.


Obligátní otázka na závěr. A jaké byly panorámata? Tož klikni na poslední obrázek a uvidíš.

Skol!

1 komentář u “Rozlučka na Plannereck

  1. Díkes za blogsezónu. Občasné připomínací brouzdání reporty bude mi psychickou oporou v období bez tele. A protože věřím ve všemocnost přírody, těším se, že co v této sezóně zameškala, to v příští jistě dožene a nás čekají telezážitky uprostřed sněhových spoust nejpozději od října.
    Tagže……………..
    Skol!

Napsat komentář