Pátek, 21. ledna 2022
-0.2 C
Viehberg

Kde se nacházíte:

|

Happy Schlenken

Schlen­ken patří k nej­ob­lí­be­něj­ším a nej­na­vště­vo­va­něj­ším ski­al­pi­nis­tic­kým cílům v bez­pro­střed­ním okolí města Salzbur­gu. Za pěk­né­ho poča­sí a při ale­spoň tro­chu dob­rých sně­ho­vých pod­mín­kách se o vrchol uchá­zí během jedi­né­ho dne stov­ka i víc aspi­ran­tů. Člo­věk tady může pro­žít lyžo­vá­ní ve vol­ném teré­nu jako indi­vi­du­ál­ní akti­vi­tu a únik z civi­li­za­ce, ale stej­ně dobře také jako maso­vý […]

Schlen­ken patří k nej­ob­lí­be­něj­ším a nej­na­vště­vo­va­něj­ším ski­al­pi­nis­tic­kým cílům v bez­pro­střed­ním okolí města Salzbur­gu. Za pěk­né­ho poča­sí a při ale­spoň tro­chu dob­rých sně­ho­vých pod­mín­kách se o vrchol uchá­zí během jedi­né­ho dne stov­ka i víc aspi­ran­tů. Člo­věk tady může pro­žít lyžo­vá­ní ve vol­ném teré­nu jako indi­vi­du­ál­ní akti­vi­tu a únik z civi­li­za­ce, ale stej­ně dobře také jako maso­vý sport. Navzdo­ry tomu stojí Schlen­ken za návště­vu: skvě­lý roz­hled a pří­vě­ti­vý čas výstupu.

– styria-alpin.at

Tolik citát z prů­vod­ce. Jsem zvě­da­vý, kte­rou tvář nám Schlen­ken nasta­ví dnes. Dva dny sně­ži­lo, máme pra­cov­ní den, půl met­řík nové­ho sněhu a ros­nič­ky před­po­ví­da­jí polo­jas­no s vyso­kou oblač­nos­tí. Na kopec se chodí buď z jihu od sil­nič­ky Ren­ger­ber­gstras­se nad ves­ni­cí Sankt Kolo­man (950‑1000 m.n.m.), nebo ze seve­ro­zá­pa­du přes ves­ni­ce Gaissau a Kris­pl, kde je výcho­zím bodem celo­roč­ně ote­vře­ný hos­ti­nec Hallei­nerhüt­te (1100 m.n.m.). Trasa odtud má výho­du, že se dá usku­teč­nit pře­chod celé­ho kopce s výstu­pem přes tajem­ný „mys­liv­cův nos” (Jäger­na­se), sjez­dem již­ní­mi svahy na Schlen­ke­nalm a zpát­ky krát­ce po sváž­ni­ci k hostinci.

Cedu­le „Mitwoch Ruhe­tag” před vcho­dem Hallei­nerhüt­te ozna­mu­jí­cí dneš­ní zaví­rač­ku dává nadě­ji, že bychom mohli zaku­sit tu klid­něj­ší tvář hory. Vláďa je zasti­žen zcela nepři­pra­ven a zdr­žu­je nale­po­vá­ním pásů, pře­ba­lo­vá­ním bato­hu a jiný­mi zby­teč­ný­mi pro­cedu­ra­mi. Stří­da­vým zamy­ká­ním auta a hla­si­tý­mi pozdra­vy Skol! dávám naje­vo, že brzy zmi­zím v lese sám. Budiž mu odpuš­tě­no ve chví­li, kdy do ige­lit­ky sype sníh a ukrý­vá ji do stínu. „Tys vzal pivá­če?” – podi­vu­ji se, že by str­čil impro­vi­zo­va­nou led­ni­ci do báglu s úmys­lem dát si jedno chla­ze­né vrcho­lo­vé. „Jo, dáme si až se vrá­tí­me. Tobě jsem vzal neal­ko!”, culí se na mě.

Kyselý úsměv. To mám za to, že Roman musí řídit a pít nealko (Vláďovo myšlenky, když mu ve strmé stopě nedrží pásy).
Kyse­lý úsměv. To mám za to, že Roman musí řídit a pít neal­ko (Vlá­ďo­vo myš­len­ky, když mu ve strmé stopě nedr­ží pásy).

Po rych­lé úvod­ní plyt­ké pasá­ži opouš­tí­me lesní sil­nič­ku a strmě štrá­du­je­me vzrost­lým lesem. Je to zase něco nové­ho. Svah v lese má kolem čty­ři­ce­ti stup­ňů, sněhu je tu haba­děj, proto musí­me stou­pat v otoč­kách. Stu­de­ný čer­s­tvý sníh na pro­hřá­tém pod­kla­du nedr­ží a ujíž­dí pod noha­ma. Občas balan­cu­je­me na hra­nách náhle odha­le­ných bal­va­nů. S narůs­ta­jí­cí výš­kou, kte­rou zís­ká­vá­me pekel­ně rych­le, při­bý­vá mýti­nek s prů­hle­dem do údolí až k okra­ji města. Dnes je to fan­tas­tic­ký kon­trast mezi zele­ní dole, pocuk­ro­va­ným lesem kolem nás a sně­ho­vou duch­nou pod lyžemi.

Zelenina v údolí, běloba nahoře
Zele­ni­na v údolí, bělo­ba nahoře

Na mýti­nách blíz­ko hře­be­ne pro­sím nebe­sa, abychom neu­je­li se zákla­do­vou lavi­nou do zele­ně. Bez­pro­střed­ně kolem nás nejsou nikde názna­ky odtrhů, ale níže v údolí ano. Při­chá­zí vhod­ná chví­le pro krát­ké duchov­ní zamyšlení.

Vchá­zej­te těs­nou bra­nou. Pro­stor­ná brána a širo­ká cesta vede do záhu­by a kdekdo tudy kráčí. Těsná brána a úzká cesta však cede k živo­tu a málo­kdo ji nachází.

– Matouš 7,13 – 14

A šup na hřeben. Konec stoupání se blíží, co nás čaká nahoře?
A šup na hře­ben. Konec stou­pá­ní se blíží, co nás čaká nahoře?

Sever­ní srázy jsou hlu­bo­ce vysně­že­né, navá­tý sníh vytvá­ří pito­resk­ní útva­ry v podo­bě vlno­bi­tí. Po ostří hře­be­ne postu­pu­ji poma­lu. Jed­nak si vychut­ná­vám roz­hle­dy a fotím jako JaPo­nec (ahoj Jirko), dru­hak hře­ben s pře­vě­je­mi u mě pokaž­dé vyvo­lá v zátyl­ku lehké mra­ze­ní. To Vláďa se hned nechá­vá sly­šet, že právě tak to má rád.

To mám rád...

Úspěš­ně jsme pošimra­li mys­liv­ce v nose (výraz­ný skal­ní útvar v hře­be­ni, dobře vidi­tel­ný na úvod­ní fotce vlevo nad Vlá­ďou). Poma­lu mi kručí v žalud­ku, proto s dobrou myslí vítám oka­mžik, kdy se hře­ben polo­ží a není už kam dál stou­pat. S napě­tím oče­ká­vám masy výlet­ní­ků na druhé stra­ně, ovšem nic tako­vé­ho se nesta­ne. U kříže sto­jí­me jedi­ní! Smě­rem na jih se po úbočí vine něko­lik stop a přes údolí vidí­me do sever­ních srázů poho­ří Ten­nen­ge­bi­r­ge, masi­vů Hoch­kö­nig a Hoher Göll. Ze vzdá­le­něj­ších kopců vyku­ku­jí hře­be­ny Anko­gel­grup­pe a Wat­zman. Škoda jen, že díky pří­mé­mu slun­ci nejdou udě­lat pořád­né fotky.

S napětím očekávám masy výletníků na druhé straně.
S napě­tím oče­ká­vám masy výlet­ní­ků na druhé straně.
Gipfelsváča
Gip­fel­svá­ča

A jede se dolů kop­cem. Vláďa je velký ino­vá­tor. Naco vyha­zo­vat pení­ze za GoPro a podob­ná kame­ro­vá zaří­ze­ní, když stačí tro­cha izo­lač­ky a oby­čej­ný foťák při­lípnu­tý na kapu­ci bundy. Náhle­dem do svahu se ubez­pe­ču­ji, že kva­li­ta sjez­du bude oše­met­ná. V těž­kém firnu nebo spíš již v roz­so­lu nebu­de klič­ko­vá­ní mezi vyku­ku­jí­cí­mi ost­rův­ky zemi­ny zadar­mo. Jak roz­díl­né pod­mín­ky mezi sever­ní a jižní stranou!

A jede se dolů kopcem.
Panoptikum alá Anděl na horách
Panop­ti­kum alá Anděl na horách

Oba hází­me jednu sluš­nou mrchu za dru­hou. Od polo­vi­ny svahu dohléd­ne­me k sala­ším a chatě Schlen­ke­nalm, které stojí na hra­ni­ci lesa a pas­t­vin. Jest­li je někdo na chatě a sle­du­je to panop­ti­kum alá Anděl na horách, tak potěš. Jako zázra­kem Vláďa svoje fil­mo­vé udě­lát­ko omy­lem nějak neza­pnul a tudíž nebyl nato­čen jedi­ný záběr z jízdy.

Schlenkenalm Hütte také hlásí Ruhetag.
Schlenkenalm Hütte také hlásí Ruhetag.
Schlen­ke­nalm Hütte také hlásí Ruhetag.

Je kolem jedné hodi­ny. V tak parád­ním dni se nehr­ne­me domů. Sva­či­li jsme napo­sle­dy před půl hodi­nou, je čas na dopl­ně­ní teku­tin a posil­ně­ní. Stie­gl by bod­nul, ale díky zaví­rač­ce se spo­ko­jím s čajem. Na dru­hou stra­nu za celý den ani živáč­ka. To jsem oprav­du neče­kal. Obdi­vu­je­me pocti­vou tesa­ři­nu cha­lu­py a spřá­dá­me další plán. Dnešek pojí­má­me jako turis­ti­ku. Pro­jde­me se tedy (někdo dokon­ce apli­ku­je běh na lyžích) až k samé­mu cípu pas­t­vin, kde podle pod­mí­nek sje­de­me k Nigel­ka­ralm až kam bude chuť a vrá­tí­me se stej­nou cestou.

Celý den ani živáčka
Jakýpak to je výhled ze samého cípu louky? Klikni na obrázek a uvidíš.
Jaký­pak to je výhled ze samé­ho cípu louky? Klik­ni na obrá­zek a uvidíš.

Při pohle­du do kotle Nigel­kar víme, že nebu­de mít smysl jez­dit ještě níž. Od 1200 m.n.m. sněhu ubývá a je z něho hoto­vá břeč­ka. Viď, Maňásku?

Hotová břečka, viď Maňásku?

Chví­le­mi je zpá­teč­ní cesta pře­ska­ko­vá­ním řeky po bal­va­nech. Ne, nezou­vá­me i když  hle­dá­ní prů­cho­du pro lyže je v někte­rých úse­cích malý rébus.

Ne, nezouváme...
Spěchám totiž za novou kamarádkou, která na mě věrně čeká na parkovišti.

Na dneš­ní túru jsem si pro jis­to­tu vzal kameňač­ky, tak se nediv­te, že po lesní sil­ni­ci jedu šusem. Spě­chám totiž za novou kama­rád­kou, která na mě věrně čeká na par­ko­viš­ti. Seznam­te se! (Paren­tal Advi­so­ry: Expli­cit Con­tent).

Konec dobrý všech­no dobré. Kromě kama­rád­ky na nás počka­la i piveč­ka. Na terás­ce jsme si užili odpo­led­ní­ho slun­ce, zaku­so­va­li česne­ko­vých klo­bá­sek, to aby se napl­ni­la Vlá­ďo­va slova, že na žádné před­cho­zí túře jsme si tolik nede­bu­ží­ro­va­li jako dnes. No a ještě nám zbyl čas si tro­chu pohrát.

Einer betrunken, andere im Rausch und die Kinder sind im Wald geschwunden.

Einer betrun­ken, ande­re im Rausch und die Kin­der sind im Wald geschwun­den (komen­tář Vrá­tí­ka k cedu­li na fotce s nápi­sem Rodi­če, hlí­dej­te své děti). Klik­ni pro detail.

Roman Maňásek
Přeci nebudu jezdit sám, musím si najít nějaké oběti a založíme družstvo loučkařů!

Další texty autora:

Nové články

Články z okolí

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno