Sobota, 25. března 2023
5.9 C
Viehberg

Kde se nacházíte:

|

Hirschberg

Pouč­ný pří­běh Tříkrá­lo­vý. Chtě­li jste to, tak tady to máte. Jsem Adam, tedy ten, co jedi­ný poru­šu­je sta­no­vy druž­stva louč­ka­řů a při­pí­ná obě nohy k jedné lyži, tudíž split­bo­ar­du. Tenhle report byl mi při­dě­len úko­lem, respek­ti­ve všich­ni účast­ní­ci zájez­du se jed­no­hlas­ně shod­li, že jsem ten pravý, co o tom má napsat. Těšte se srabi, bude to […]

Pouč­ný pří­běh Tříkrá­lo­vý. Chtě­li jste to, tak tady to máte. Jsem Adam, tedy ten, co jedi­ný poru­šu­je sta­no­vy druž­stva louč­ka­řů a při­pí­ná obě nohy k jedné lyži, tudíž split­bo­ar­du. Tenhle report byl mi při­dě­len úko­lem, respek­ti­ve všich­ni účast­ní­ci zájez­du se jed­no­hlas­ně shod­li, že jsem ten pravý, co o tom má napsat. Těšte se srabi, bude to slo­hov­ka, jakou jste ještě nečetli.

V pátek táta doma ozna­mu­je zít­řej­ší výjezd za sně­hem. Ani se moc neza­jí­mám kam a při­dá­vám se k roz­já­sa­né­mu brá­cho­vi, který touží otes­to­vat vlast­ní novou ski­t­úro­vou výba­vič­ku od Ježíška. Ve vzdu­chu totiž visí buď domá­cí práce, nebo pomoc ségrám a mámě při Tříkrá­lo­vé sbír­ce a tak se zdá být lepší hra­bat se nepo­cho­pi­tel­ně po vlast­ních do kopce. Ve chví­li, kdy pro­ci­tám z hiber­na­ce, do které se vždy ces­tou autem uklá­dám, dojíž­dí se ke star­tu někde poblíž St. Geor­gen in der Klaus. Tako­vý krtin­ce! Moc si neza­jez­dím, ale snad to zas nebu­de tako­vý prů­ser s ces­tou na kopec.

Všude jen krtince
Všude jen krtin­ce (klik­ni pro panoráma)

Ty kráááá­so, tak ono to tak zadar­mi­ko asi nebu­de. Pla­zím se za ostat­ní­ma naho­ru sever­ní stra­nou kopce Hir­schberg. Ještě, že mi Ježich nadě­lil iped, tak se izo­lu­ji slu­chát­ky, jinak by mi snad hráblo z roz­já­sa­nos­ti sta­ří­ků v podo­bě táty, Mila­na, Vládi, dokon­ce i brá­cha Mates je nad­še­ním bez sebe. Mer­čím maní­ka na snou­bi­či. Ale co to? – za chví­li jede dolů znova. V déja­vu nevě­řím. Jest­li mi táta zata­jil, že je tu něja­ká lanov­ka a my se jak paka hra­be­me naho­ru pěšky!?… Tak ono je to jináč. Aus­tri­já­ci maza­ný. Kámoš ho vozí autem dru­hou stra­nou na kopec po sil­ni­ci. Koneč­ně někdo s moz­kem v lebce. Sta­ří­ci samo­zřej­mě, že to je nečest­ný a nespor­tov­ní. Naho­ře na hře­be­ni na vyhlíd­ko­vým místě se stud­nou pořád radost­ně hulá­kaj, roz­ha­zu­jí ruka­ma a schön a natür­lich a… táh­nou hned zase dál. Do prčic.

Staříci Schön a Natürlich
Sta­ří­ci Schön a Natürlich

No koneč­ně zastáv­ka. Ale jo sluš­ný výhled. Vláďa se táty ptá co je to dole za ves. Pre­zi­den­to­vi se pod nosem mihne stín a ner­vóz­ní pra­vač­ku jen tak tak udrží při­pa­že­nou když praví:

Konrad­she­im!!! Ty nestu­do­fal muj prů­fot­ce fílet?

Pod námi Konradsheim
Pod námi Konradsheim

Sjez­dík na východ si uží­va­jí všich­ni kromě mě. Nějak se to v dob­rým půl metru pra­ša­nu nechce roz­jet, o nedo­stat­ku dropů, mož­nos­ti triků nebo jaké­ho­ko­li vzrů­ša vůbec nemlu­vím. A už zase ty gale­je do kopce. Ale­spoň že sváča. Sjezd na pásech les­ním úse­kem by mi asi žádný snow­borďák neu­vě­řil, ale ti snad tyhle strán­ky nepro­hlí­žej, nebo jó? Na jih to chvi­lič­ku i tro­chu jede, naštěs­tí igno­ru­ji infor­ma­ci sta­ří­ků (kteří mi chtě­jí udě­lat radost) a nevjíž­dím do jimi vehe­ment­ně uka­zo­va­né­ho prů­jez­du v ohrad­ní­ku, což mě zachrá­ní při­nejmen­ším od roz­škub­lý bundy o ost­náč, kte­rej do ní čumí. A zase naho­ru… Bratr šlape jako stroj a ještě se u toho tlemí. Kdy už tohle skončí.

Až moc čerstvého prašanu
Až moc čer­stvé­ho prašanu

No zdá se že! nabí­rá­me směr na sever, to zna­me­ná k autu. Sníh se kaž­dou chvil­ku mění. Sta­ří­ci občas­ně zaplá­čou nad díra­ma ve skluz­ni­cích (dobře jim tak) jen Mates se svou váhou pod­vy­ži­ve­ný mou­chy všech­no pře­le­tí. Koneč­ně par­k­platz. Cože?!? Ještě jed­nou, prý aspoň kou­sek. To vám můžou hrát. Zůstá­vám sám s bágla­ma a ostat­ní se hra­bou ještě jed­nou do kopce a za chví­li i z něj.

Šlape jako stroj
Šlape jako stroj

Přá­te­lé, až budu zase požá­dán, abych se znovu zúčast­nil něja­ké­ho výjez­du, tak vám můžu slí­bit, že se vám na to… A podě­kuj­te mi za hezký záva­zek. To radši Tři krále.

   |   

Adam Maňásek
Adam Maňásek
Jediný z družstva nerespektuje stanovy a obě nohy upíná na jednu lyži.

Další texty autora:

Nové články

Rýbrcoul v karanténě

Inu, jak to na horách českých v posledních letech chodívá, sníh nám před Vánocemi roztál. Využijeme tuto chvíli a zavzpomínáme na jarní firn. Tichou...

Všichni otevírají my zavíráme!

Superministr Havlíček otevřel v květnu skiareály. Na toto oznámení čekala netrpělivě česká lyžařská scéna od prosince, kdy byl jejich provoz nařízením vlády uzavřen.

Kdo nemůže jezdit může svůj čas věnovat dokumentární tvorbě

Když jsme se v dubnu tajně sešli u Ondry na chalupě v Černém Potoce a vyrazili si na Klínovec užít prvního i posledního poježdění...

První (pod)zimní zpravodaj sezóny 20/21 tentokrát z Nízkých Taur

Říjen, azuro, v údolích barevný podzim a nahoře jiskřivo. Takový byl otvírák s Matějem v Nízkých Taurách.

Dobývání (ne)významných vrcholů Krušných hor

Tuto zimu neměli v Krušných horách sníh. Do té doby, než se tu objevil Máňa. Ale jakmile zase odjel, nenávratně s ním zmizel ...

Výšlap za sněhem

Hodně dlouhou dobu se chystám podniknout túru na horu Stumpfmauer. Vlastně ani ne tak na samotný vrchol, jako spíš k trojmezí Štýrska, Horního a...

Články z okolí

  1. Týýý volé­éé, z Adama se stává/stala osob­nost – jeho parád­ní­mu komen­tá­ři se hebím již něko­lik minut! Krás­ný výlet, ale jak pro koho…

  2. Ser­vus hor­ský béé­é­ku, mys­lel jsem na tebe jen když jsem viděl kou­sek sně­ho­vé vloč­ky. A sly­šel v TV že někde u Sal­cbur­ku padli pod lavi­nou dva turis­ti, .ale asi to neby­li pro­fí­ci, i tak ať je jim zem lehká. Zaží­vá­te asik ski­alp orgas­mus, žj? Tak uží­vej­te plný­mi douš­ky! Kou­sek rakous­ké zimy jsem viděl live, úchvatné!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno