Kamarád kůrovec

Dnes jsme si s Ájou užili na šumavském hřebeni vskutku slunečný den. Teplota deset pod nulou a vůkol jen přemrzlý prašan s krystaly velikosti diamantu. Při takových podmínkách bývají nádherné a daleké výhledy. Mám už na ně svoje místečka, která jsou většinou vybrána tak, aby kromě panorámat poskytla i chráněné posezení u svačinky.

V principu je možné shlédnout dva odlišné výjevy. Na jihu Alpy, dnes vystupující z mlhy v údolí, z nichž lze velmi dobře rozeznat blízké horské masivy jako Dachstein a Totes Gebirge, tak i ty o něco vzdálenější, například Hochkönig nebo Watzmann. Na severu pak daleký výhled do zvlněné krajiny šumavského podhůří, ze které jako majáky vystupují hory Knížecí stolec, Libín či Kleť. Z vodstva pak přímo pod nohama Plešné jezero a v dáli vtok Vltavy do Lipenské přehrady.

Za to, že žijeme v době, kdy můžeme tyto věci vidět, vděčíme kůrovci. Brouku proklínaném velkopěstiteli dřevní mono-smrko-hmoty. Pro nás, milovníky rozhledů, je ovšem vítaným pomocníkem a kamarádem.

7 komentářů u “Kamarád kůrovec

  1. Ani jeden smrk v ČR, to je fakt dobrý 👍☺ Jinak díky za posílání novinek, vždycky mám chuť to zkusit a naštěstí vždycky si uvědomím že bych to časově nedával…

Napsat komentář