5.6 C
Viehberg
Pondělí, 30. března 2020

Poslední články

Dobývání (ne)významných vrcholů Krušných hor

Tuto zimu neměli v Krušných horách sníh. Do té doby, než se tu objevil Máňa. Ale jakmile zase odjel, nenávratně s ním...

Výšlap za sněhem

Hodně dlouhou dobu se chystám podniknout túru na horu Stumpfmauer. Vlastně ani ne tak na samotný vrchol, jako spíš k trojmezí Štýrska,...

První sníh v Ybbstalském podhůří

Vidina příchodu tlakové výše, růst teploty ve všech výškách a s tím spojená devastace sněhové pokrývky vyléčila naši lenost a museli jsme...

Netrpělivé čekání na sníh

Po nějakém tom roce k nám znovu paní zima přichází rozpačitě. Dvě sezóny jste si hoši užívali, tak šmitec. Svatý Martin na...

Prvomájová nadílka

Půl metru prašanu v Nízkých Taurách. Tradičně odjíždíme den po dni, než kdy bychom měli správně jet. Tudíž prašan už není ve...
Profilový obrázek
Romanhttp://telezjetele.cz
Přeci nebudu jezdit sám, musím si najít nějaké oběti a založíme družstvo loučkařů!

Počátek všehomíra

Pokusím se shrnout, jaká souhra okolností mě přivedla k backountry lyžování. Již za raných školních let jsem si vypěstoval odpor ke sjezdaření, když jsem byl donucen na o tři hlavy delších prkeňačkách s kandahárem absolvovat povinný lyžařský výcvik. Ani druhý výcvik na střední škole nepřinesl zásadní obrat, tentokrát pro změnu na o hlavu kratších umělohmotňačkách s dětským bezpečnostním vázáním. Nepřítelem sjezdovek jsem zůstal i během univerzitních let, kdy jsem odpor k tomuto sportu posílil tím, že jsem přičichl k běžkám a infiltroval se do party kamarádů, kteří byli bílou stopou posedlí. Žádní hltači kilometrů a hlídači času, šlo o to brázdit zimní krajinu a když zrovna stopa zmizela, nebyl problém vyšlápnout svoji. Postupem času jsme naopak prorážení stopy vyhledávali a čím dál víc utíkali pryč od masy lidí.

Rok 1989 a změna bydliště do jižních Čech k hranici s Rakouskem mi otevřela dveře do Alp. Každé léto jsem si užíval alpinismu a lezení, ale v zimě tam běžky jaksi nefungovaly. Skialpinismus jsem zavrhl, protože jsem byl dřevák na sjezdovky a učit se několik zim v nějakém resortu jsem považoval za vyhozené peníze. Malou náhražkou bylo objevení sněžnic, nicméně když jsem se u vrcholového kříže loučil se skialpinisty, tiše jsem jim záviděl, jak si užívají jízdu do údolí.  Mezitím můj prvorozený syn, když mu bylo šest let, přitáhl domů z kopce za barákem torzo snowboardu a jeho utkvělá představa a neoblomnost, že je zrozen pro tento sport, nahlodala tátu aby vydal patřičný obnos za bazarové vybavení. Že bych se jako stará pixla naučil něco nového?

Následovalo několikaleté ježdění v resortech a postupné variantění mezi upravenými pistami volným terénem. Až jsem úplně zanevřel na běžky. Jenže s přibývajícím počtem lyžujících či snowboardujících členů rodiny to začalo lézt do peněz a několik odstrašujících střetů s blbečky na lyžích, jejichž testosteron válcuje svahem dolů všechno živé hlava nehlava, dítě nedítě, společně s přeplněnými parkovištěmi, uřvanou muzikou na lanovkách a terasách restaurací mě od tohoto způsobu trávení zimy odradilo.

Když teď ležím v posteli s oboustranným zápalem plic, mám dostatek času na sebereflexi. Vzpomínám, jak vloni kamarád krušnohorec říkal něco o backcountry běžkách. Hodím heslo do vyhledávače a jako na potvoru vyjíždí odkaz na teleskippiho stránky o takzvaném loučkaření v Krušných horách. A jakým stylem to jezdí na těch širokých běžkách z kopce dolů, nějakým telemarkem? – to ale není zase tak úplně blbý! Týden sjíždění informací na webu stačil na to, abych si uvědomil, že pokud bych zvládl telemarkový oblouk, mohu se prohánět nejen v českých kopcích, ale také přinejmenším v předhůří Alp, kde jsou terény nekonečné.

Další z oblasti

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Často čtené

Předjaří na loučkách

Zdá se, že letos se nám moc nechce do hor. Nejraději bychom zůstali na loučkách v nejbližším okolí. Pohodlnost, únava nebo snad...

Střecha Lužických hor

Tak nám zabili skiareál Luž paní Müllerová, lamentují lidé v příspěvcích na oficiálních stránkách skiluz.com poté, co byl areál zrušen, zatímco my...

Glasenberg sólo

Už to tak bude, stává se ze mě expert. Sice ještě nedosahuji takových znalostí místního terénu jako kamarád Sepp, ale zřejmě...

Další z oblasti