Poprvé na Třístoličníku

Dějství první

Ve čtvrtek padá na Šumavě. Teploty lehce pod nulou mají vydržet do pátečního poledne. V sobotu přijde oteplení, nenechám si všechen prašan přeměnit v kaši a posléze zmrznout v krustu. Odpoledne vyrážím na rekognoskaci terénu. Na parkovišti v Oberschwarzenberg sněží. Od místního lyžníka, který právě odjíždí, tahám rozumy. „Dej si pozor v lesních úvozech, které jsou pod sněhem plné vody, jinak jsou podmínky OK“. Stoupám lesem  nejpřímější lajnou k mýtině pod Rakouskou loukou a odtud k vrcholovému kříži na Plechý. Lehce sněží, výhledy žádné, ale je bezvětří a podmínky pro sjezd ideální. Po mýtinách a loukách to pěkně frčí, lesní pasáž sjedu oklikou po cestách až k autu. Zítra bych mohl zkusit Třístoličník, pokud brzy vstanu.

Winterliches Idyll
Winterliches Idyll
Dějství druhé

Ještě se mi nestalo, že bych byl na parkplatze dočista první a jako jediný ho opouštěl vzhůru. Je osm ráno, teplota minus sedm, skoro jasno.

Zde nám vyrůstá zdravý mladý les
Zde nám vyrůstá zdravý mladý les

Při stoupání k mýtině pozoruji čerstvou sjezdovou stopu, což znamená, že včera po mě tudy někdo jel. Lesní cestou rychle zamířím k hranici AT/DE, využívaje stopu po sjezdu. U turistického rozcestníku se nořím do lesa a podle citu stoupám do strže potoka Gegenbach.

Panenským terénem kolem Rakousko-německého hraničního potoka si odpoledne prosvištím.
Panenským terénem kolem Rakousko-německého hraničního potoka si odpoledne prosvištím.

Všude panenský sníh. Na první stopu narážím při překonávání potoka, když vylezu z lesa. Je od sněžnic a míří na Trojmezí. Díky pásům valím nejstrmějším terénem na temeno Trojmezné hory.

Jižní svah Trojmezné hory
Jižní svah Trojmezné hory

Nahoře sundám pásy a jedu na české straně hřebene. Projdu pod vrcholovými skalisky a řídkým mrtvým lesem pozvolna sjíždím pod Vysoký hřeben. Držím se v uctivé vzdálenosti od hraniční stezky, na kterou se začínají postupně vydávat lidi od chaty na Třístoličníku. Severní svahy jiskří prašanem. Je to oblast ekoteroristy zapovězená, chráněn je zde takzvaný Trojmezný prales.

Severní svahy na české straně Trojmezné hory prořídly a vábí k super sjezdům. Sám jsem si to ale do I. zóny NP nelajznul.
Severní svahy na české straně Trojmezné hory prořídly a vábí k super sjezdům. Sám jsem si to ale do I. zóny NP nelajznul.

Z Vysokého hřebene je lépe sjíždět na rakouské straně, protože zde neleží torza pokácených a vyvrácených stromů. A už tu máme poslední stoupáníčko k chatě na Třístoličníku. Konečně jsem ji po létech dobyl! Přemýšlím, zda se zastavit na polívku a piváče. Je to lákavé, nicméně před polednem už sluníčko dělá se sněhovou pokrývkou divy. Zvažuji také původní záměr trasu prodloužit sjezdem do Frauenbergu. Nene, už bych si neužil kvalitního sněhu z Trojmezné.

Na vrcholu Třístoličníků. Česká strana Šumavy je takřka bez sněhu.
Na vrcholu Třístoličníků. Česká strana Šumavy je takřka bez sněhu.

Sunu se k vrcholovým skaliskům Hochsteinu, kde si na opuštěné a sluncem vyhřáté lavičce dopřávám vlastní obědo-svačinu. Zevluji z vyhlídkové skály do temných lesů v Česku, které jsou prakticky bez jakékoliv sněhové pokrývky.

Temné hvozdy Šumavy
Temné hvozdy Šumavy

Je čas vyrazit k domovu. Nejprve krátký sjezdík v prašanu pod Vysoký hřeben. Na jeho vrchol je to malinko pakárna, protože šupiny v závějích na hraniční cestě nedrží. Potom v klidu a tichu českého pseudolesa na Trojmeznou a hurá máslíčkem na jih kam až to jde podél Gegenbachu. To dám ještě jednou! Tentokrát vystoupám přes Trojmezí na východ ke kótě 1360 m.n.m. a jedu odtud. V euforii jsem sjel moc nízko a musel jsem se probíjet lesem mezi úvozy a potoky na již známou cestu do údolí.

Na Třístoličníku člověk narazí na zajímavé skalní útvary.
Na Třístoličníku člověk narazí na zajímavé skalní útvary.

Byla to ale dneska pěkná šestnácti kilometrová procházka s luxusními sjezdy v měkkém sněhu. Skol!

2 komentáře u “Poprvé na Třístoličníku

Napsat komentář