Dnešní report píši s krátkým odstupem času v době, kdy v místech, kde se před necelým týdnem natáčel rozhovor s prezidentem a metodikem našeho družstva, už není po sněhu ani památky. Ten den jsme měli to štěstí, že jsme mohli dvakrát dobýt a sjet Smrčinu a jednou Hraničník. Zejména poslední, lehce odpolední sjezd z Hraničníku po sluncem zalitém svahu při jeho kraji ve stínu lesa ve třiceti centimetrech přeměňujícího se prašanu… Pojď mi hop!

Myslím si, že to do týdlectý letošní sezóny pude hodně dobře

Předchozí článekSlunce firn a Roßkogel
Další článekGlasenberg sólo
Profilový obrázek
Romanhttp://telezjetele.cz
Přeci nebudu jezdit sám, musím si najít nějaké oběti a založíme družstvo loučkařů!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

Z oblasti

Novinky

První sníh v Ybbstalském podhůří

Vidina příchodu tlakové výše, růst teploty ve všech výškách a s tím spojená devastace sněhové pokrývky vyléčila naši lenost a museli jsme...

Netrpělivé čekání na sníh

Po nějakém tom roce k nám znovu paní zima přichází rozpačitě. Dvě sezóny jste si hoši užívali, tak šmitec. Svatý Martin na...

Prvomájová nadílka

Půl metru prašanu v Nízkých Taurách. Tradičně odjíždíme den po dni, než kdy bychom měli správně jet. Tudíž prašan už není ve...

Zamyšlení v Mrtvých horách

Čas běží s věkem neúprosně a stejně tak se přiblížil konec další sezóny. Chtě nechtě, musíme si to přiznat. Možná proto jsme...

Mravenci a šneci

Neplánované akce bývají podařené. Jinak nebylo ani na dnešním výletě, který mi nalajnoval Vašek Škréta zvaný Čmoud. V úterý odpoledne, zrovna když...